Můj dědeček krásně kreslil. Nebyl malíř, ale námořník, a jak se tak plavil po těch mořích, kreslil, co viděl. Jako malá holka jsem se zatajeným dechem stála před obrázkem s několika loděmi na rozbouřeném moři, přes které se valily vysoké vlny. Obrázek byl jako živý, moře, divoká voda, pěna na vrcholcích vln. Jak to ten dědeček dokázal? Odpovědět mi už nemohl, protože zemřel, než jsem se narodila. Zbyly mi po něm kresby, které jsem si okouzleně prohlížela a obdivovala je.
Když mi bylo asi deset let, dostala jsem knížku Naše hříbátka s ilustracemi Vojtěch Sedláčka. Ilustrace mi učarovaly. Kresby nebyly uhlazené, čáry vypadaly jakoby nedokončené, ale koně byli jako živí. Kresby mně natolik učarovaly, že jsem je začala neuměle napodobovat. Tehdy jsem vůbec netušila, že vlastně dělám něco, co je správně. Když se nad tím tak zamyslím, byl to vlastně můj první učitel. Dědečkovy realistické kresby se mi zdály mnohem vzdálenější, než jednoduché tahy tuží.
Ilustrace v knihách mne fascinovaly. Ať už to byla jednoduchá linka nebo realistická dokonalost Cyrila Boudy či poetika Jiřího Trnky. Milovala jsem knihy s lidovými říkačkami a kresbami Karla Svolinského a ilustrace Mikoláše Alše, které doprovázely staré zpěvníky. Moje kreslířské schopnosti mi připadaly na hony vzdálené. Dívala jsem se a ve své paměti jsem obtiskovala všechny ty dokonalé tahy.
Když mi bylo dvanáct, navštívil naši rodinu akademický malíř a maminka ho uprosila, aby jí nakreslil portrét. Myslím, kdyby tenkrát tušila, jaký oheň ve mně zažehne, že by se portrétu raději vzdala. Maminka si vždy přála, abych byla lékařkou, ne umělkyní. Malíř nakreslil portrét i mne a dodnes obdivuji jeho jemné, ale přesné tahy, kterými řekl vše, včetně emocí portrétované osoby. Od té doby jsem kreslila každého, kdo k nám přišel. Tehdy jsem pořád ještě netušila, že budu portrétistkou a že kreslení budu sama jednou učit. Možná, že o tom nakonec rozhodl můj portrét od tajemného malíře z Montmartru, kdo ví…
MgA. Petra Cibulková 1984 DAMU, Praha 1985-1986 Varšava, dvouletá praxe v alternativním divadle 1987-1989 kreslí portréty na ulici jako studentka 1990 narození dcery 1991-dodnes z koníčku kreslení portrétů se stává profese 1996 ateliér s vlastní oděvní tvorbou 1993-2010 spolupráce s menšími divadelními scénami, návrhy a realizace kostýmů včetně výprav 1999-2019 spolupráce s CogyAteliers.com, tvorba elektronických kurzů o portrétu a dalších výtvarných oblastech 2002 povodeň zasáhla karlínský ateliér2002 nástěnné malby podle Mikoláš Alše a Svolinského, Výsadní hostinec, Mlečice, okr. Rokycany 2003 narození syna 2009-2010 studium emoční terapie EFT a arteterapie 2010-dodnes Kurzy kreslení pravou hemisférou 2013- dodnes letní krajinomalba v Chorvatsku 2013-dodnes tvorba elektronických kurzů kreslení pro Kurzyproradost.cz 2015- dodnes pokračování v rozvoji arteterapie se zaměřením na práci s emocemi, tělem a dechem 2018 Ekvádor a Peru / cesta za poznáním a starými uměními 2020 studium Andské tradice/ Roberto Sarti